Santini tajemný a neznámý

V roce 2015 připravila Česká televize pořad Historie cs. věnovaný architektu Janu Santinimu. Jako pozvánku ke sledování tohoto archivnímu pořadu uvádíme několik úvodních vět každého z aktérů programu.

Richard Biegel, historik, ředitel Ústavu pro dějiny umění UK Praha

Neuvěřitelné dobrodružství tvarů prostorů, struktury, architektury. Proti vaší vůli jste vtaženi do zápasu, do nitra architektury jako takové. Nemůžete se toho zbavit. Je to jako hudba, která zní všude kolem. Je to neuvěřitelně rafinované a v jistém smyslu dokonalé. Santini takový je.

Petr Macek historik, Ústav pro dějiny umění UK Praha

Santini samozřejmě tvořil ve své době, vycházel z tvarosloví kolem sebe,
pracoval na konkrétních zakázkách, ke kterým ale vždycky přistupoval naprosto suverénně. Když mluvíme o Santinim a o baroku, můžeme říci, že Santini je v prvé řadě fenomén sám o sobě. Teprve potom je nějaká doba, protože on na tu dobu ční. Protože on naprosto suverénně přetváří všechno ke svému obrazu.

Vít Vlnas, Ústav pro dějiny umění Teologická fakulta UK Praha

Santini je nadčasový a dalo by se říci, až bezčasový. Santini jako konstruktér, jako tvůrce, jako myslitel v konstrukci je naším současníkem. Je to zjev, který je srovnatelný pouze s několika málo individualitami v dějinách umění. Osobností, které se vymkly své době, které vytvářely díla, jež už nejsou závislá primárně na slohových formulích své doby.

Stanislav Růžička, spolek Putování za Santinim

Santiniho tvůrčí dráha začíná zhruba ve 20 letech života, čili velmi brzy po jeho návratu z Říma. Přesto je už plně hotovým architektem. V tomto věku dokázal realizovat stavbu kláštera ve Zbraslavi a renovaci vůbec největší chrámové stavby v Čechách, kostela v Sedlci u Kutné Hory. Následně přichází do Žďáru, kde z 80 staveb, které dnes máme s jeho autorství potvrzené, je jich dobrá čtvrtina  stojí v areálu žďárského klášterního panství. Je to obdoba kdy se Santini se stejným úsilím věnuje klášteru v Plasích v západních Čechách. Nicméně rozmanitost staveb, které vytvořil na Žďársku, které se netýkají jenom samotného areálu, které jsou jsou skutečně rozprostřeny po celém klášterním panství, dala důvod k tomu, aby profesor Zdeněk Kalista už ve 40. letech minulého století nazval Žďársko "ohniskem barokní gotiky".

Irena Bukačová, Muzeum severního Plzeňska

Kaple hvězda v Mladoticích jako symbol Panny Marie. Hvězda z klasické modlitby, stella maris - hvězda mořská. Panna Marie jako hvězda. Je to naznačeno Santiniho hravostí v tom, že vlastně cípaté hvězdy, které by měly být nosné, dosedají do prázdných koutů. Že v principu zásadní pilastry, nic nenesou. Zrovna tak, jako obrovské klenáky z venku jenom dosedají do prázdného prostoru, do prázdného okna. Jakoby Santini i na tomto malém prostoru naznačoval svoji schopnost potlačovat hmotu, potlačovat tíži ve prospěch myšlenky, ve prospěch ideje,