Geniální architekt, který spojil velkolepost barokního vnímání prostoru se strohými geometrickými tvary gotiky, to je Jan Blažej Santini. Tvář obcí i krajiny České republiky utvářejí jeho monumentální chrámy nebo prosté kaple, ale také zámek, hospodářské dvory nebo zájezdní hostinec. Od jeho smrti uplyne letos v prosinci 300 let a Vltava toto výročí připomene cyklem koncertů a dalšími pořady v rámci projektu Santini 300

300 let od úmrtí Jana Blažeje Santiniho na Vltavě
Nenechte si ujít koncerty v prostorách jeho staveb.

9. 9. 2023 / 18:00
Kladruby u Stříbra, hraje Collegium 1704

Vstupenky zde.
30. 9. 2023 / 18:00
Chlumec nad Cidlinou, Karlova Koruna, hraje SOČR

Vstupenky zde.
4. 11. 2023 / 18:00
Žďár nad Sázavou, bazilika, hrají Pavel Černý na varhany a Svatomichalská schola Brno

Vstupné dobrovolné.

Klášter Kladruby u Stříbra

Benediktinský klášter v Kladrubech byl založen roku 1155 knížetem Vladislavem I. Za husitských válek byl pobořen a do dnešní podoby byl přestavěn Santinim v 1. a 2. třetině 18. století. Dominantou areálu je chrám Nanebevzetí Panny Marie. Monumentální trojlodní bazilika s transeptem je vyzdobená sochami Matyáše Bernarda Brauna, skříň varhan navrhl sám Santini a autorem nástroje je Leopold Burkhardt. V kostele stály i menší chórové varhany, které byly převezeny do kaple Všech svatých na Pražském hradě.

O programu

Mše Jana Dismase Zelenky ke cti všech svatých patří do cyklu tzv. Missae ultimae – posledních mší. Cyklus se dochoval nedokončený, práci na něm ukončila Zelenkova smrt. Mše ke všem svatým představuje monumentální dílo plné virtuozity, brilance i pečlivě vypracovaných a působivých fug. Interpretace se ujme Collegium 1704 s uměleckým vedoucím Václavem Luksem.

Zámek Karlova Koruna

Zámek v Chlumci nad Cidlinou má kořeny v 1. polovině 14. století, kdy je zde zmiňována tvrz. Stavba zámku podle Santiniho probíhala v letech 1721 – 1723 na přání majitele panství Františka Ferdinanda Kinského, jehož příbuzní vlastní zámek dodnes. Protože ho navštívil císař Karel VI., byl na jeho počest nazván Karlovou Korunou. Unikátní půdorys známý z jeho sakrálních staveb (kaple v Panenských Břežanech, kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru) zde byl poprvé využit pro světskou budovu. Interiéru vévodí Mramorový sál s jónskými sloupy.

O programu

Poslední zářijový večer naplní tóny romatických serenád Antonína Dvořáka a Petra Iljiče Čajkovského. Dvořákova Serenáda E dur je pozitivní, radostná skladba, která vznikla v období, kdy se u skladatel začaly dostavovat první úspěchy na koncertních pódiích. Naproti tomu Čajkovského Serenáda C dur zaujme hned v úvodu strohou majestátnosti a v závěru jásavou hravostí. Hrát budou členové Symfonického orchestru Českého rozhlasu za řízení koncertního mistra Vlastimila Kobrleho.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše ve Žďáru nad Sázavou

Cisterciácký klášter Pramen Panny Marie založil roku 1251 Boček z Obřan. Za husitských válek byl vypálen a upadal. Dokonce byl zrušen a prelatura přebudována na zámek. Roku 1638 ho vykoupil velehradský opat Jan Greifels z Pilsenburku a uvedl sem znovu cisterciáky. Za opata Václava Vejmluvy byl klášter upraven Santinim, který v kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše vybudoval po obou stranách kněžiště kruchty a vytvořil návrh varhan a upravil prostor okolo hlavního oltáře. Varhany vybudoval brněnský varhanář Jan David Sieber. 15. srpna 2009 byl chrám povýšen na baziliku minor.

O programu

300 let od smrti Jana Blažeje Santiniho připomene chorální requiem. Slova zádušní mše patří k nejpůsobivějším liturgickým textům a dočkala se mnoha zhudebnění. Gregoriánský chorál pak doplní varhanní hudba mistrů 17. a 18. století. Latinské zpěvy zazní v podání Svatomichalské gregoriánské scholy z Brna s uměleckým vedoucím Josefem Gerbrichem, za varhany usedne Pavel Černý.